Hmyzí společenstva

Nová publikace o ochranářském významu starých solitérních stromů

Staré solitérní stromy jsou významným stanovištěm hmyzu. © S. Poláková

Staré solitérní stromy bývaly běžnou součástí naší krajiny. Samostatně vzrostlé stromy vypadají zcela jinak než stromy vyrostlé v zapojeném lese. Solitérní stromy jsou obvykle výrazně košatější a členitější s mnohem větším množstvím mikrostanovišť obývaných širším spektrem druhů organismů. Nedávno vyšlá studie našich kolegů Pavla Šebka a Lukáše Čížka, na níž se podílela i naše skupina, ukázala, že takové stromy jsou velmi významné pro biodiverzitu přinejmenším několika skupin hmyzu a pavouků. Obývány jsou mnoha ohroženými a ubývajícími druhy nejen saproxylických brouků a blanokřídlých, které na stromech v lese nežijí, ale i jejich jinak vzácnými predátory. Kvůli změnám v užívání krajiny však podobné staré stromy mizí nebo se postupným zarůstáním ztrácí v hospodářském lese, kde většina ohrožených druhů členovců solitérních stromů nepřežije. Proto je nutné solitérní stromy chránit a podporovat rozvoj jejich dalších generací.

Plná citace: Šebek P., Vodka Š., Bogusch P., Pech P., Tropek R., Weiss M., Zimová K., Čížek L. (2016) Open-grown trees as key habitats for arthropods in temperate woodlands: the diversity, composition, and conservation value of associated communities. Forest Ecology and Management 380: 172-181.

Gábina úspěšně obhájila diplomku!

Gabriela Wofková dnes úspěšně obhájila diplomovou Gabriela Wofkovápráci na téma “Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem”. Jde tak o druhou kvalifikační práci obhájenou členy naší skupiny v posledních několika dnech. Gábina analyzovala, které znaky žahadlových blanokřídlých jsou zodpovědné za jejich (ne)schopnost efektivně kolonizovat post-industriální stanoviště. Až se zotaví po oslavách, začne se sepisováním vědeckého článku zaleženému na výsledcích diplomky. Gratulujeme k magisterskému titulu!

Lucka úspěšně obhájila bakalářku!

Lucie PalivcováVčera dopoledne obhájila Lucie Palivcová svou bakalářskou práci na téma “Efektivita a využití různých metod studia společenstev nočních motýlů”. Lucka v ní shromáždila dostupné studie věnující se metodologii sběru dat o společenstvech nočních motýlů a i přes značné rozdíly mezi studiemi se je pokusila vzájemně srovnat. Taková srovnání využijeme v další práci. Lucce gratulujeme a přejeme hodně štěstí u státnic!

Pořad Nedej se! věnovaný rekultivacím těžeben

Robert Tropek rozebírá rekultivaci kamenolomů. © Česká televize

Na jaře se naše skupina podílela na natáčení epizody environmentalistického pořadu Nedej se! České televize. V neděli měla epizoda s názvem Prosba o milost premiéru. V pořadu intenzivně probíráme současnou praxi obnovy různých post-industriálních stanovišť, zejména pak kontrastující technické rekultivace a spontánní sukcesi. Nejen z hlediska ochrany biodiverzity, ale i z ekonomických a většinou i estetických důvodů, je mnohem výhodnější spolehnout se na přírodní procesy, což dokládáme řadou argumentů z našich studií. Zájemci o rekultivace narušených míst mohou najít další informace třeba v našich popularizačních knihách, některé jsou stále k dispozici i v tištěné verzi, stačí napsat na robert.tropek@gmail.com.

Naše příspěvky na 10. Evropské konferenci ekologické obnovy

Filip Tichánek presenting at the SER Conference.

Filip Tichánek při prezentaci na SER Conference. © Lenka Šebelíková

Před týdnem se Filip a Robert zúčastnili 10. Evropské konference o ekologické obnově v německém Freisingu. Filip, jehož účast byla podpořena výběrovým stipendiem Společnosti pro ekologickou obnovu (Society for Ecological Restoration), přednášel o rozdílném vlivu technických rekultivací na suchozemské a zatím málo prostudované sladkovodní ekosystémy. Robert, společně s Klárou Řehounkovou, vedl speciální sekci o ochranářském významu raně sukcesních stanovišť při obnově antropogenních stanovišť. V této sekci Robert prezentoval i výsledky meta-analýzy všech dostupných záznamů denních motýlů a pavouků z post-industriálních stanovišť.

Nová studie obnovy umělých stanovišť pro ohrožené šidélko ozdobné

Coenagrion ornatum

Ohrožené šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum). © Filip Tichánek

Poté, co jsme prokázali nečekaně velký potenciál odvodňovacích kanálů Radovesické výsypky pro ochranu společenstev vážek drobných toků, se Filip detailněji zaměřil na místní populaci ohroženého šidélka ozdobného (Coenagrion ornatum), coby nejohroženějšího zjištěného druhu vážek. Odborný časopis Journal of Insect Conservation právě otiskl první publikaci založenou na výsledcích Filipovy diplomové práce. Pomocí zpětných odchytů jsme odhadli, že místní populace šidélka čítá přibližně 4500 dospělců, výsypka tedy jistě slouží jako jeho významné druhotné útočiště. Šidélko na ní preferuje pomalu tekoucí, mělké kanály s pestrou litorální vegetací a kamenitým dnem. Tyto výsledky by měly být zváženy při plánování odvodňovacích systémů post-industriálních stanovišť.

Plná citace: Tichanek F., Tropek R. (2016) The endangered damselfly Coenagrion ornatum in post-mining streams: population size, habitat requirements and restoration. Journal of Insect Conservation in press.

Yannick na návštěvě v Leidenu

naturalis-storage

Hlavní místnost se sbírkami v Naturalis Biodiversity Center.

Yannick je právě na návštěvě Naturalis Biodiversity Center, muzea v holandském Leidenu, kde se připravuje na rychle se blížící terénní výzkum v Kamerunu. Na Kamerunské hoře bude bude zodpovědný za identifikaci kvetoucích rostlin v našich polinačních projektech. V Naturalis má k dispozici ohromnou botanickou sbírku s více než 4 miliony exempláři. Pouze z Kamerunu je zde k dispozici zhruba 63 tisíc položek, v brzké době je obohatí i naše sběry rostlin z Kamerunské hory.

Dva noví motýli z Kamerunské hory

V časopise Zootaxa byl právě publikován náš popis dvou druhů denních motýlů. Oba nově popsané druhy byly objeveny během našeho výzkumu středních poloh Kamerunské hory, žádný z nich se podle současných znalostí nikde jinde na světě nevyskytuje. Soumračník Ceratrichia fako létá v úzkých zalesněných úžlabinách, modrásek Lepidochrysops liberti žije v mozaikovitém prostředí submontánního lesa. Studie je volně přístupná (open-access), každý si jí tak může přečíst zde.

Sáfián Sz., Tropek R. (2016) Two new butterfly species (Lepidoptera: Rhopalocera) from Mount Cameroon, Gulf of Guinea Highlands, Cameroon. Zootaxa 4150: 123-132.

Holotypes of Ceratrichia fako (Sáfián & Tropek, 2016) and Lepidochrysops liberti (Sáfián & Tropek, 2016).

Holotypy nově popsaných druhů Ceratrichia fako Sáfián & Tropek, 2016 a Lepidochrysops liberti Sáfián & Tropek, 2016. © Sz. Sáfián / Zootaxa

Filip získal Cenu děkana PřF JU!

Filip Tichánek receiving the award from the dean

Filip Tichánek přebírá diplom z rukou děkana PřF JU. 

Společně s magisterským titulem získal Filip Tichánek za svou magisterskou práci i Cenu děkana PřF JU. Gratulujeme! První manuskript založený na datech z magisterské práce již čeká na rozhodnutí časopisu, zda ho po navržených úpravách publikují. Zaměřuje se na sekundární stanoviště ohroženého šidélka ozdobného (Coenagrion ornatum) a jejich efektivní obnovu. Druhý manuskript zaměřený na prostorovou ekologii stejného druhu právě dokončujeme a snad ho zašleme do vědeckého časopisu během několika týdnů.

Jan na návštěvě v Krakově

Jan working with butterflies in Krakow.

Jan Mertens zpracovává motýly v Krakově.

Celý tento týden tráví Jan ve sbírkách zoologického muzea Jagelonské univerzity v Krakově. Zpracovává tam početné lišaje, soumračníky a otakárky, které jsme nasbírali na svazích Kamerunské hory a které pro nás připravuje náš blízký spolupracovník Dr. Tomasz Pyrcz se svým týmem.