Hmyzí společenstva

Vincentova návštěva mnichovských sbírek

Na přelomu června a července strávil Vincent dva týdny v ohromných sbírkách motýlů v Bavorských zemských zoologických sbírkách v Mnichově, kde jsou uloženi všichni píďalkovití motýli nasbíraní během našich projektů na Kamerunské hoře. Díky naší dlouhodobé spolupráci s Dr. Axelem Hausmannem, jsou již všechny píďalky napreparované a připravené k determinaci. Vincent pomáhal při zpracovávání tohoto materiálu, zejména s tříděním do morfodruhů, i když některé málo známé rody stále skrývají množství kryptických druhů. Proto Vincent připravil stovky preparátů genitálií těchto špatně identifikovatelných skupin. Jsme rádi, že i tento velký dataset spěje k dokončení a k analýzám.

Nový postdoktorand

Hernani trénuje nastavování našich kamer.

Hernani Oliveira se nedávno připojil k naší skupině coby nový postdoktorand. Hernani je ekolog a chiropterolog se zkušenostmi s ekologickými sítěmi mezidruhových vztahů. Zapojí se zejména do zpracování našich dat o polinačních sítí z Kamerunu i České republiky. Momentálně se intenzivně seznamuje s metodologií sběru našich dat, protože se záhy připojí k nejbližší expedici na Kamerunskou horu s cílem dosbírat zbývající data o polinačních sítím podél jejího výškového gradientu. Navštívit poprvé Afriku během extrémního období dešťů na Kamerunské hoře je nepochybně výzvou, nejen pro něj. Přejeme mu hodně štěstí nejen v terénu, ale i během následujících dvou a půl let!

Sekvenování DNA z pylu v Krakově

Jan připravuje vzorky k sekvenování. © T. Suchan

Jan strávil předchozí dva týdny v Botanickém ústavu Polské akademie věd v Krakově, kde pracoval na svém projektu zaměřeném na metabarcoding pylových zrn setřených z motýlů Kamerunské hory. S sebou si přivezl extrahovanou DNA pylu z 250 denních i nočních motýlů nachytaných podél “našeho” gradientu nadmořské výšky. Pod vedením Dr. Tomasze Suchana tam připravil DNA knihovny. Ještě čekáme na sekvence, kvalita knihoven však vypadala slibně. Těšíme se, že se nám sekvenování konečně podařilo!

Stromolezecký kurz

Karolína a Jan během prvních stromolezeckých krůčků.

Koncem minulého týdne se Jan, Karolína (nová doktorandka, která se ke skupině brzy připojí), Hernani (náš čerstvě nastoupivší postdok) a náš kolega Kryštof Chmel zúčastnili stromolezeckého kurzu vedeného Slávkem Hoblíkem z Geokes.cz. Během kurzu získali řadu zkušeností se stromolezeckým vybavením, uzlech a lanech, i o různých technikách pohybu v korunách nízkých i vysokých (20-30 metrů) stromů. Kurz je velmi důležitý pro náš polinační výzkum. Všichni jeho účastníci využijí nové zkušenosti při instalování kamer do korun stronů na Kamerunské hoře během rychle se blížící expedice od konce července do poloviny září.

Konference o biologii denních motýlů v Bangalore

Robert přednáší o kamerunských motýlech. © L. Gilbert

Minulý týden se Robert zúčastnil 8. konference o biologii denních motýlů (8th Conference on Biology of Butterflies) v indickém Bangalore. Společně s Marianne Espeland zorganizovali a vedli sympozium o interakcích motýlů s dalšími organismy (Interacting Butterflies: From Genes to Communities). Sympozium zahájila Naomi Pierce plenární přednáškou o interakcích mravenců a motýlů, následovalo dopoledne zajímavých přednášek o interagujících motýlech. Robert přednášel o motýlech v sítích polinačních vztahů vyšších nadmořských výšek Kamerunské hory. Zbytek konference byl plný zajímavých přednášek a posterů, potkávání starých přátel i navazování nových kontaktů a skvělého indického jídla. Příští konference o biologii denních motýlů bude v roce 2022 v Praze!

Honza Filip úspěšně obhájil bakalářskou práci

Honza Filip v pátek úspěšně (tzn. s výborným hodnocením) obhájil svou bakalářskou práci “Vliv fragmentace krajiny na vlastnosti polinačních sítí v lučních společenstvech”. Pod vedení Roberta a Štěpána kriticky shrnul všechny publikované výsledky o polinačních sítích z fragmentovaných luk. Po blížících se závěrečných zkouškách bude v naší skupině pokračovat i během magisterského studia, během nějž dostane příležitost uplatnit vědomosti nabité při psaní bakalářky. Blahopřejeme k obhajobě a držíme palce u státnic!

Studentská exkurze na jihočeské pískovny

V pondělí se několik členů naší skupiny, spolu s dalšími studenty naší katedry, zúčastnilo exkurze do jihočeských pískoven vedené Jiřím Řehounkem a Robertem. Nejprve nám Klára Řehounková z Jihočeské univerzity ukázala své experimentální plochy na Klářině ostrově v pískovně CEP II. Pak nám Jirka představil další projekty obnovy na stejné lokalitě i v dalších pískovnách, o které se stará nevládní organizace Calla nebo regionální ochrana přírody. Kromě úspěšných projektů jsme zjistili, že dříve velmi cenné popílkové odkaliště v Hodějovicích je právě technicky rekultivováno a všechna hodnotná stanoviště jsou již zcela zničena. Celkově však byla exkurze úspěšná a přinesla studentům řadu poznatků o praktické ekologii narušených míst.

Klára Řehounková představuje pokusné plochy na Klářině ostrově. © R. Tropek

Nový článek o povrchové heterogenitě na postindustriálních stanovištích

Společně se skupinou Jana Frouze, zejména s jeho doktorandem Jabbarem “Rožem” Moradi, jsme srovnávali biodiverzitu několika skupin terestrických členovců na odlišně rekultivovaných plochách Velké Podkrušnohorské výsypky, jedné z největších hnědouhelných výsypek v Evropě. Po nasypání hlušiny si výsypky většinou ponechávají typický zvlněný povrch s různorodými stanovištními podmínkami. Nicméně, krátce po skončení sypání je tento heterogenní povrch často srovnán buldozerem do rovných ploch se stejnorodými stanovištními podmínkami. Ve studii, nedávno publikované v prestižním časopise Journal of Environmental Management, jsme prokázali, že již zarovnání povrchu, jenž je obvyklým prvním krokem při technických rekultivacích v Eropě i jinde ve světě, snižuje biodiverzitu i ochranářský potenciál společenstev pavouků, nočních motýlů, mravenců, rovnokřídlých a stonožek. Vysvětlujeme to právě očividným potlačením různorodosti stanovištních podmínek. Doufáme, že naše práce přispěje k zastavení této často zbytečné a vždy drahé praxe při obnově postindustriálních stanovišť.

Citace práce: Moradi J., Potocký P., Kočárek P., Bartuška M., Tajovský K., Tichánek F., Frouz J., Tropek R. (2018) Influence of surface flattening on biodiversity of terrestrial arthropods during early stages of brown coal spoil heap restorationJournal of Environmental Management 220: 1-7.

Zvlněný povrch hnědouhelných výsypek spontánně zarostlý vegetací po skončení sypání hlušiny (horní část obrázku) a části výsypek po zarovnání substrátu buldozerem. © J. Moradi/Journal of Environmental Management

 

Terénní výjezd do post-industriálních vod

Celý minulý týden strávila část naší skupiny kontrolou a výběrem potenciálních lokalit pro náš nový výzkum biodiverzity umělých sladkovodních stanovišť. Pavel a Robert se připojili k několika členům skupiny Davida Boukala, společně po Čechách najezdili 1600 km a navštívili několik desítek pískoven a odkališť. I přesto, že několik předem vytipovaných lokalit již bylo zrekultivováno, nebo na nich technické rekultivace právě probíhají, řadu potenciálně vhodných lokalit jsme našli. Během nadcházejícího týdne dokončíme s použitím všech dostupných informací finální výběr lokalit a začneme se připravovat na letní sběr materiálu.

Biodiverzita přirozených lesních spálenišť

Během uplynulého víkendu začala Pavla sbírat materiál pro svou diplomovou práci, v níž se zabývá vliv lesních požárů na biodiverzitu nočních motýlů. Materiál bude sbírat na několika spáleništích v borech Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a na kontrolních plochách v nenarušených lesích. Minulý víkend proto společně s Robertem a Pavlem navštívila předem vybrané plochy a úspěšně sebrala první část materiálu. Odchyt nočních motýlů bude pokračovat po celou vegetační sezonu každé dva až tři týdny v závislosti na počasí i fázích Měsíce. Na výsledky celého projektu se opravdu těšíme!