Hmyzí společenstva

Zpátky z kamerunských dešťů

V pátek se náš tým vrátil z expedice na Kamerunskou horu v období dešťů. Většina týmu strávila tři týdny v oblasti Mannova pramene (Mann’s Spring, ±2200 m) a dva týdny poblíž Kráterového jezera (Crater Lake, ±1450 m), kde nahrávali návštěvníky květů všech druhů právě kvetoucích rostlin, včetně epifytických orchidejí a begónií v korunách stromů. Zejména v nižší elevaci jsme nahráli velké množství kvetoucích orchidejí, celkem jsme získali přes 260 celodenních videonahrávek. Jejich zpracování teď bude velkou výzvou.

Deštivý den u Mannova pramene. © Y. Klomberg

Další část týmu zůstala po celou dobu u Mannova pramene, kde se zabývali třepotáním strdimilů při krmení z květů netýkavky Impatiens sakeriana. Zpočátku se jim sběr dat příliš nevedl, ale nakonec zvládli získat spoustu zajímavých dat a výsledků.

Symposium o ekologických sítích v Uppsale

Od pondělka do středy se Jan ve švédské Uppsale účastnil třídenní konference s názvem 3rd Symposium on Ecological Networks, kde prezentoval náš výzkum polinačních sítí podél altitudinálního gradientu Kamerunské hory. Zároveň o našem i dalších projektech diskutoval s mnoha experty na ekologické sítě. Pro Jana bylo toto setkání cennou zkušeností, nejen proto, že šlo o jeho první mezinárodní konferenci.

Pája obhájila diplomku

 

Další obhájená kvalifikační práce v naší skupině! Pavla Halamová dnes úspěšně obhájila svou bakalářskou práci s názvem “Změny biodiverzity a složení společenstev hmyzu při obnově tropických ekosystémů”, v níž shrnula současné poznatky o vlivu vybraných disturbancí deštných lesů na společenstva terestrického hmyzu a jejich vývoj při obnově poškozeného ekosystému. Přestože Páju ještě příští týden čekají bakalářské státnice, věříme, že je úspěšně zvládne a brzy v naší skupině začne pracovat na diplomce. Gratulujeme a přejeme hodně štěstí!

Honza obhájil diplomku

Jan Mengr dnes obhájil svou diplomovou práci “Akumulace těžkých kovů v tkáních bezobratlých živočichů na struskopopílkových odkalištích”. Honza se během ní zaměřil na zásadní otázku, nakolik mohou být popílkoviště cennými refugii vymírajících druhů, a nakolik spíše ekologickými pastmi. I když šlo o pilotní projekt, přinesl zajímavé výsledky, které se snad povede dotáhnout i do formy odborné publikace. Blahopřejeme!

Opylování kriticky ohroženého hořečku

Michael Bartoš a Petra Janečková pozorují návštěvníky květů hořečku.

Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox ssp. bohemica) je kriticky ohrožená rostlina, endemická pro střední Evropu. Kvůli změnám péče o krátkostébelné trávníky již zmizela z řady lokalit, odkud byla původně známá. V rámci projektu zaměřeného na jeho ochranu studují naši kolegové z Botanického ústavu AV ČR a ze sdružení Daphne i polinační systém tohoto druhu. Robert se tento týden připojil k Petře Janečkové, Michaelu Bartošovi a Záboji Hrázskému a v PR Hořečky jim pomáhal s manipulativními experimenty odhalujícími skutečný přínos k opylení květů jejich nejčastějšími návštěvníky. I přes ne zrovna ideální počasí jsme nasbírali dostatek dat. V následujícím týdnu nebo dvou zopakujeme experimenty i na pár dalších lokalitách, kde se hořečky vyskytují. Doufáme, že výsledky nebudou zajímavé jen z vědeckého hlediska, ale že přispějí i k efektivní ochraně této krásné rostliny.

Novinky z deště!

Pavel se minulý týden vrátil z Kamerunu, kde v horských lesích Kamerunské hory sbíral noční motýly. Přinesl i novinky z teréne, zejména od zbytku našeho týmu polinačních biologů, tam zůstávají ještě na tři týdny. Jak můžete vidět na níže přiložené fotce, všichni jsou v pořádku (i když trochu mokří) a zdraví nás. Už se těšíme, s čím se v půlce září vrátí!

Terénní část výzkumu v Brdech dokončena

Od pozdního jara sbírala Lucka v bývalém vojenském výcvikovém prostoru v brdech několik skupin terestrických členovců. Ve své diplomové práci se totiž věnuje společenstvům bezobratlých živočichů obývajících dopadové plochy s různou intenzitou disturbancí. Kromě většiny členů naší skupiny nám s projektem výrazně pomáhají i Ondra Sedláček a Marek Vojtíšek, za což jim děkujeme. Minulý týden jsme dokončili sběr posledního materiálu a tím skončila i terénní část projektu. Jako předzvěst zajímavých výsledků nám během posledního lovu na světlo přiletěl i přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria), “naturový” noční motýl. Momentálně Lucka třídí nasbíraný materiál a připravuje k determinaci. Už se těšíme na další výsledky.

Studijní plocha na okraji kráteru na dopadové ploše Jordán. © S. Delabye

 

Mercy v Krakově

Mercy strávila poslední dva týdny ve sbírkách Zoologického muzea Jagellonské univerzity v Krakově. Společně s našimi dlouhodobými spolupracovníky Szabolcsem Sáfiánem a Tomaszem Pyrczem dokončila identifikaci všech frugivorních motýlů nasbíraných během našich expedic na Kamerunskou horu. Teď tak máme kompletní dataset připravený k analýzám. Pro Mercy to zároveň byla první návštěva rozsáhlejší entomologické sbírky. Celému týmu zaměstnanců muzea děkujeme, že Mercy pomohli k dalšímu kroku stát se entomologem!

 

Vynikající hodnocení našeho projektu

Jedno z odkališť prunéřovské elektrárny. © R. Tropek

Grantová agentura České republiky nedávno zvěřejnila hodnocení projektů dokončených v loňském roce. Robertův projekt zaměřený na biodiverzitu postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem získal vynikající hodnocení. Během pět let trvajícího projektu objevil Robert se svými spolupracovníky (jak externími, tak z naší skupiny) vysoký potenciál strukopopílkových odkališť pro ochranu kriticky ohrožené biodiverzity vátých písčin. Publikovali jsme i výsledky vůbec prvních studií způsobů obnovy těchto kontroverzních stanovišť zohledňujících ochranu biodiverzity i okolního životního prostředí. Zároveň jsme analyzovali i proč některé druhy psamofilních členovců druhotná stanoviště kolonizují a jiné ne. Věnovali jsme se i biodiverzitě a obnově dalších antropogenních stanovišť s jemným substrátem, včetně pískoven, uhelných výsypek a den vypuštěných rybníků. Celkem jsme výsledky projektu zveřejnili ve dvanácti článcích v “impaktovaných” časopisech a v několika knižních kapitolách. Na výsledcích získaných během trvání projektu bylo založane i několik studenských prací. Za nejdůležitější však považujeme fakt, že naše výsledky již ovlivnily praxi obnovy některých postindustriálních lokalit.

Na Kamerunskou hory v období dešťů!(?)

Balení do terénu před naší pracovnou.

Tento týden odletělo několik členů naší skupiny, spolu s několika spolupracovníky, na další expedici na Kamerunskou horu. Nejdříve v pondělí odletěli Yannick, Štěpán a Pavel Kratochvíl, dnes brzy ráno se k nim přidali i Pavel Potocký, Zuzka Sejfová a Jiří Mlíkovský. Následujících šest týdnů by měli strávit výzkumem polinačních systémů v období deštů. Kamerunská hora patří k nejdeštivějším místům světa, Štěpán s největší pravděpodobností vedl dosud jedinou úspěšnou vědeckou expedici na Horu během dešťů. Přivezl velmi zajímavé výsledky, mrkněte sem nebo sem. Doufejme, že přivezou zajímavá data (nebo alespoň nějaká data) i tentokrát. Hodně štěstí v dešti!