Hmyzí společenstva

Dvouletá pozice pro doktoranda v naší skupině

Hledáme vysoce motivovaného doktorského studenta pro projekt s názvem Latitudinal patterns in specialization of wild bees: Metabarcoding of pollen loads along a cross-continental gradient. Projekt kombinuje moderní Next-Generation sekvenování pylu ze včel coby nejdůležitějších opylovačů v suchozemských ekosystémech se standardizovaným sledováním polinačních interakcí na úrovni celých společenstev. Materiál a data sbíráme na sedmi lokalitách podél latitudinálního gradientu napříč Afrikou a Evropou. Doktorské studium trvá 4 roky a začne v říjnu 2022.

Studium bude kofinancováno programem STARS (https://stars-natur.cz/) Univerzity Karlovy a projektem Grantové Agentury ČR uděleným Dr. Robertu Tropkovi (školitel). !! Termín pro přihlášku je 13. březen 2022 (bez možnosti prodloužení). Kompletní text výzvy je zde: http://www.insect-communities.cz/wp-content/uploads/2021/06/PhD_position_2022_Eng.pdf 

Tři absolventi v naší skupině!

Tři naši studenti v minulém týdnu úspěšně dokončili významné části svých studií na Univerzitě Karlově. Dominik Anýž a Jan Filip získali magisterské tituly za své diplomové práce na téma ekologie opylování na katedře ekologie. Dominik předběžně zanalyzoval naše data o změnách reprodukčních strategií rostlin podél gradientu nadmořské výšky v horských trávnících Kamerunské hory. Sice neměl kvůli potížím spojeným s covidem k dispozici kompletní data, ta ale dosbíráme v listopadu. Honzova diplomka zůstala tematicky v Česku, podrobně se zaměřil na úlohu pestřenek v polinačních sítích na železnohorských loukách. Václav Koďousek obhájil bakalářskou práci na ústavu pro životní prostředí. Provedl v ní rešerši dostupných dat o vlivu požárů na denní i noční motýly. Jsme opravdu rádi, že všichni tři studenti pokračují ve svých studiích v naší skupině, Vašek coby magisterský student, Honza a Dominik se brzy stanou našimi doktorandy. Všem třem gratulujeme a přejeme hodně štěstí do budoucna!

Výzkum polinačních sítí v letním Norsku

Po úspěšném výzkumu v Milovivcích, navzdory zvědavým obratlovcům, pokračujeme v terénním sběru dat pro náš projekt zaměřený na latitudinální trendy v sítích interakcí mezi rostlinami a jejich opylovači v severním Norsku. Proto šest členů projelo šesti státy až do Sommersdalenu v Borselvu, kde jsme po šest týdnů mimojiné nastavovali kamery, odebírali vzorky nektaru, a měřili květy. Celkem jsme studovali různé aspekty polinačních systémů 24 druhů rostlin severské tundry. Narozdíl od Milovic jsme neměli žádné problémy s velkými zvědavými zvířaty a výzkum nám zdrželo jen ne úplně nejlepší počasí. Znovu se do Sommersdalenu vrátíme během subarktického jara příštího roku, abychom dosbírali zbytek data a užili si drsné severské přírody.

Photo collage from Norway: clockwise from top left: a view of one of the sampling plots, a butterfly feeding on a flower, the team on a gorge, a bumblebee feeding on a flower

 

Výzkum polinačních sítí v Milovicích

Po mnoha měsících práce na počítači jsme si konečně užili téměř celý květen v terénu. Začali jsme pracovat na velkém projektu nedávno podpořeném Grantovou Agenturou ČR (Robertem vedený projekt Junio Star), který se zaměří na výzkum latitudinálních patrností v polinačních sítích studivaných na sedmi lokalitách od Jižní Afriky po severní Norsko. Současná pandemie nám zkomplikovala začátek projektu, takže jsme ho odstartovali v bývalém vojenském prostoru u Milovic, který se nedávno transformoval v pastviny zubrů, praturů a divokých koní. Prakticky celá naše skupina nejdřív optimalizovala všechny metody a postupy  nutné pro budoucí zahraniční expedice, aby následně nasbírala bohatá data o polinačních systémech zhruba 40 druhů právě kvetoucích rostlin. A to všechno navzdory nepříliš přátelskému počasí po většinu výzkumy, i navzdory oblibě divokých koní v hraní si s našimi kamerovými systémy. Poslechněte si rozhlasovou reportáž o našem výzkumu v Milovicích: http://www.insect-communities.cz/wp-content/uploads/2021/06/zaznam-opylovani-2021-05-26_CRoPlus.mp3.

Tři noví doktoři v naší skupině!

Tři členové naší skupiny obhájili v předchozích dvou týdnech své doktorské dizertace! (nejde o nějaký rekord?!). Nejdřív obhájil práci o biodiverzitě afrických motýlů Sylvain na Jihočeské univerzitě. Hned v dalším týdnu obhájila Mercy dizertaci o plodožravých motýlů Kamerunské hory na kamerunské Univerzitě v Buea. A jen o pár dní později obhájil na Univerzitě Karlově dizertaci o interkacích mezi rostlinami a jejich opylovači také Yannick. Na všechni jsme velmi hrdí, všechny dizertace přinesly spoustu zajímavých výsledků a ještě více zábavy. Gratulujeme, Dr. Murkwe, Dr. Delaybe a Dr. Klombergu!

 

Nový výzkum opylování v krkonošských trávníkách

Štěpán a Antigone určují kvetoucí rostliny.

Poslední týden už tak dost nabitého června strávila velké část naší skupiny (Rob, Štěpán, Kobe, Antigone, Dominik a Sailee) v Krkonoších, na jejichž hlavním hřebenu jsme hledali vhodné lokality k výzkumu polinačních sítí v rámci projektu Grantové agentury ČR pod Robovým vedením. Narozdíl od našeho jarního výzkumu sítí v lesním podrostu se tentokrát zaměříme na přirozené horské trávníky nad hranicí lesa. I díky “botanickému tempu” jsem našli množství velmi zajímavých druhů rostlin, včetně několika endemitů, a samozřejmě jsme na květech viděli i spousty hmyzích návštěvníků. Zejména jsme ale vybrali několik potenciálních lokalit pro delší terénní návštěvy v příštích letech.

Terénní cvičení pro studenty

Červen nás zaměstnal při několika terénních projektech, přesto jsme si našli čas i na terénní výuku ekologie. Na začátku června, pomáhali Sailee a Kobe s vedením terénních cvičení z ekologie pro bakalářské studenty katedry ekologie Univerzity Karlovy v Lomech u Kunžaku. I přes proměnlivé počasí si studenti, vedle dalších projektů, vyzkoušeli i základní metody výzkumu společenstev hmyzu. V polovině června pak Kobe a Sailee pomáhali studentům terénního cvičení v jihočeském Holubově k přednášce Plant-Animal Interactions na Jihočeské univerzitě. Tento specializovaný kurz byl zaměřen na opylování, herbivorii a vztahy mezi mravenci a rostlinami. Pomoc s výukou byla přínosná i pro Sailee a Kobeho, nepochybně jim učení pomohlo s přemýšlením o vlastním výzkumu i s odhalením nedostatků ve vlastním vzdělání. Těšíme se na podobné příležitosti!

Sailee (pod Štěpánovým dohledem) pomáhá studentům s měřením květních barev pomocí spektrometru během terénního cvičení.

Jarní výzkum v Krkonoších

V květnu dokončila naše skupina (především Sailee, Kobe, Antigone a Eliška, ale se silnou podporou dalších členů týmu) terénní výzkum v Krkonoších. Zaznamenávali jsme návštěvníky květů v polopřirozených lesích podél gradientu nadmořské výšky. Data jsme sbírali podle stejného protokolu jako na Kamerunské hoře, což nám umožní pozdější srovnání. Protože jsme v loňském roce již dokončili sběr v nížinách, přesunuli jsme se letos do horských a podhorských lesů. Terénní výzkum sice přerušilo sněžení, což bylo členy týmu vnímáno dosti různorodě, ale na jarní hmyz ani rostliny to velký vliv nemělo, takže jsme vše dokončili úspěšně. Přestože před sebou mám ještě spoustu práce se zpracováním nasbíraného materiálu a dat, jsme rádi, že terénní část výzkumu máme za sebou!

Momentky z terénního výzkumu v Krkonoších.

 

Popularizace našeho výzkumu

Štěpán při natáčení rozhovoru v Krkonoších.

Během posledních měsíců se náš výzkum několikrát objevil v mediích, zejména v Českém rozhlasu Plus. K našemu poslednímu terénnímu výzkumu v Krugerově národním parku se připojil i novinář Ondřej Novák. Bohatý materiál, který tam natočil, se stal základem zejména pro epizodu Vědeckých dobrodružství, rozhlasové série zaměřené na mezinárodní výzkum českých vědců. Na jeho základě ale vznikly i tři (1, 2, 3) díly pořadu Natura, které rozebraly náš výzkum, i biodiverzitu a ochranu africké savany. Ondřej Novák se k nám připojil i během terénního výzkumu v Krkonoších, kde natočil dlouhý rozhovor s Robertem o ekologických a evolučních aspektech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači. Náš krkonošský projekt se objevil i v pořadu o přírodovědeckém výzkumu v KRNAPu. V neposlední řadě byl s Robertem natočen i pořad o biodiverzitě Prahy, včetně její efektivní ochrany. Popularizace našeho výzkumu nás baví a věříme, že si výše zmíněné pořady a rozhovory užijete.

Terén v Krugerově národním parku

Náš tým v Krugerově národním parku. © O. Novák

Na konci března, jen pár dní před koronavirovou karanténou, jsme se vrátili z jihoafrického Krugerova národního parku, kde Rob se Sylvainem naposledy sbírali hmyz v rámci velkého mezioborového výzkumu vlivu velkých býložravců a dostupnosti vody na biodiverzitu afrických savan. Tentokrát se k nám připojila i Markéta Staňková, která na stejných plochách obsluhovala nahrávací zařízení na netopýry. Při tomto terénu šlo vše hladce, díky čemuž jsme přivezli četný materiál, který budeme zpracovávat následující měsíce. Po jeho sběru jsme ještě zůstali ve Skukuze a zúčastnili se konference Savanna Science Network Meeting, kde Sylvain prezentoval výsledky předchozího výzkumu patrností diverzity nočních motýlů podél gradientu produktivity prostředí v jihoafrických savanách. Přestože terénní část projektu v Krugerově národním parku tímto skončila, nepochybujeme, že najdeme další příležitost ke studiu hmyzu v jihoafrické savaně.