Kamenolomy, povrchové doly, výsypky hlušiny, pískovny a další pozůstatky po těžbě nerostných surovin jsou nedílnou součástí dnešní středoevropské krajiny. Do jejich odstranění investují těžební společnosti i státní pokladna stovky milionů korun ročně. Podle nejnovější studie českých vědců jsou tyto peníze často mrhány nadarmo, v řadě případů
dokonce financují aktivní ničení ohrožených rostlin a živočichů.Výsledky studie jsou velmi významné jak z hlediska ochrany přírody, tak z hlediska ekonomického. Technické rekultivace, které jsou v České republice nejpoužívanější praxí, jsou totiž kontraproduktivní z obou úhlů pohledu.
V posledním čísle prestižního zahraničního vědeckého časopisu Journal of Applied Ecology byly zveřejněny výsledky studie vlivu technických rekultivací na biodiverzitu vápencových lomů v chráněné krajinné oblasti Český Kras. Podílelo se na ní deset vědců ze sedmi českých universitních, akademických a muzejních pracovišť pod vedením Roberta Tropka a Martina Konvičky z Entomologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jihočeští vědci jako Karel 
Prach, Martin Konvička, Jiří Beneš a Robert Tropek se problematikou post-těžebních stanovišť zabývají již delší dobu, opakovaně se jim podařilo prokázat, že těžební prostory mohou být často útočištěm celé řady kriticky ohrožených a vymírajících živočichů i rostlin. Výsledky poslední práce pak ukazují, že většina těchto druhů bývá nenávratně zahubena velmi nákladnými rekultivacemi, které v určitém časovém úseku těžbu následují. To potvrzuje hypotézu, že při revitalizaci člověkem zničených oblastí je nutné preferovat přírodní procesy před často velmi nákladnou tvorbou umělé „nové přírody“, která však tu původní připomíná jen velmi vzdáleně.
„Nejdůležitější je teď uvést naše výsledky do širší praxe. Jen tak je možné zamezit dalšímu ničení cenných stanovišť i hubení ohrožených druhů financované ze státních i soukromých zdrojů paradoxně určených k ochraně přírody,“ uvádí doc. Konvička, jenž vede tým entomologů Jihočeské univerzity. Jihočeští vědci se za tímto účelem snaží oslovovat odbornou ochranářskou i těžařskou veřejnost a aktivně hledat kompromisy vedoucí k efektivnímu využívání peněz v ochraně české přírody.
Citace článku: Robert Tropek, Tomáš Kadlec, Petra Karešová, Lukáš Spitzer, Petr Kočárek, Igor Malenovský, Petr Baňař, Ivan H. Tuf, Martin Hejda, Martin Konvička (2010) Spontaneous succession in limestone quarries as an effective restoration tool for endangered arthropods and plants. Journal of Applied Ecology 47, 139-148. (volný překlad titulu: Přírodní procesy ve vápencových lomech jsou efektivním prostředkem k ochraně ohrožených bezobratlých živočichů a rostlin.)
Kontakty:
Dr. Robert Tropek; robert.tropek@gmail.com, tel: 777 755 785
(Entomologický ústav Akademie věd ČR & Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice)