Společně se skupinou Jana Frouze, zejména s jeho doktorandem Jabbarem “Rožem” Moradi, jsme srovnávali biodiverzitu několika skupin terestrických členovců na odlišně rekultivovaných plochách Velké Podkrušnohorské výsypky, jedné z největších hnědouhelných výsypek v Evropě. Po nasypání hlušiny si výsypky většinou ponechávají typický zvlněný povrch s různorodými stanovištními podmínkami. Nicméně, krátce po skončení sypání je tento heterogenní povrch často srovnán buldozerem do rovných ploch se stejnorodými stanovištními podmínkami. Ve studii, nedávno publikované v prestižním časopise Journal of Environmental Management, jsme prokázali, že již zarovnání povrchu, jenž je obvyklým prvním krokem při technických rekultivacích v Eropě i jinde ve světě, snižuje biodiverzitu i ochranářský potenciál společenstev pavouků, nočních motýlů, mravenců, rovnokřídlých a stonožek. Vysvětlujeme to právě očividným potlačením různorodosti stanovištních podmínek. Doufáme, že naše práce přispěje k zastavení této často zbytečné a vždy drahé praxe při obnově postindustriálních stanovišť.
Citace práce: Moradi J., Potocký P., Kočárek P., Bartuška M., Tajovský K., Tichánek F., Frouz J., Tropek R. (2018) Influence of surface flattening on biodiversity of terrestrial arthropods during early stages of brown coal spoil heap restoration. Journal of Environmental Management 220: 1-7.
Zvlněný povrch hnědouhelných výsypek spontánně zarostlý vegetací po skončení sypání hlušiny (horní část obrázku) a části výsypek po zarovnání substrátu buldozerem. © J. Moradi/Journal of Environmental Management