Hmyzí společenstva

Náš tým v Krugerově národním parku. © O. Novák

Na konci března, jen pár dní před koronavirovou karanténou, jsme se vrátili z jihoafrického Krugerova národního parku, kde Rob se Sylvainem naposledy sbírali hmyz v rámci velkého mezioborového výzkumu vlivu velkých býložravců a dostupnosti vody na biodiverzitu afrických savan. Tentokrát se k nám připojila i Markéta Staňková, která na stejných plochách obsluhovala nahrávací zařízení na netopýry. Při tomto terénu šlo vše hladce, díky čemuž jsme přivezli četný materiál, který budeme zpracovávat následující měsíce. Po jeho sběru jsme ještě zůstali ve Skukuze a zúčastnili se konference Savanna Science Network Meeting, kde Sylvain prezentoval výsledky předchozího výzkumu patrností diverzity nočních motýlů podél gradientu produktivity prostředí v jihoafrických savanách. Přestože terénní část projektu v Krugerově národním parku tímto skončila, nepochybujeme, že najdeme další příležitost ke studiu hmyzu v jihoafrické savaně.

Naše případová studie polinačního systému rostliny Scadoxus cinnabarinus byla právě zveřejněna ve vědeckém časopise Arthropod-Plant Interactions. Náš unikátní systém nahrávání návštěvníků květů jsme vyvinuli na několika případových studiích na svazích Kamerunské hory, tato je druhou, kterou jsme dotáhli až k publikaci výsledků. Náš tým (s Janem coby vedoucím autorem) potvrdil, že S. cinnabarinus je primárně opylován denními motýly, kteří jsou však při horní hranici výškového areálu rostliny doplněni včelami. Ukázali jsme, že přestože je koncept polinačních syndromů vhodný pro predikci hlavních opylovačů, za určitých podmínek tato prediktabilita klesá. To by mělo být patřičně zváženo ve studiích na větších škálách a zahrnujících více taxonů. Článek si otevřete, Jan do něj připravil skvělé obrázky! Ale hlavně si pusťte video shrnující studovaný polinační systém:

V posledních dnech roku 2019 byla v časopise SHILAP Revista de lepidopterológia publikována nová studia o málo známých motýlech z tropické Afriky, její pdf je ke stažení zde. Rob se v ní podílel na objevu a popisu dosud neznámých samic motýlů Euriphene lomaensis, E. taigola a E. bernaudi, a neznámého samce motýla Bebearia inepta. Všechny zmíněné druhy žijí pouze v lesích tropické Afriky, Rob se podílel i na objevení a sběru některých z nich v lesích Libérie a Kamerunu. Podobné drobnější studie jsou nepochybně důležité pro zlepšení znalostí biodiverzity stále málo prozkoumané trpické Afriky.

Samice Euriphene bernaudi z Mount Kupe, Kamerun. © SHILAP/Sz. Sáfián

Vincent učí Fotini, jak pracovat s entomologickým materiálem

Po delší době jsme se vrátili do Vzdělávacího přírodovědného centra Jagelonské univerzit (Nature Education Centre of the Jagiellonian University) v polském Krakově, v jehož sbírkách je uložena většina motýlů z našich projektů. Hlavním cílem bylo představit náš materiál Fotini, naší nové stážistce Erasmus, která fotografovala vybrané druhy motýlů k dalším analýzám jejich sezonní variability. Vincent s Janem jí pomohli, zároveň ale zpracovávali materiál pro vlastní projekty. Rob do Krakova přivezl nový materiál z našich dalších projektů v tropické Africe a domluvil prohloubení spolupráce s Dr. Tomaszem Pyrczem. Pobyt v muzeu byl stejně plodný a příjemný jako při všech našich předchozích návštěvách Krakova.

Lapač nočních motýlů v Krugerově národním parku.

Pajá and Sylvain strávili uplynulé tři týdny v jihoafrickém Krugerově národním parku, kde pokračovali ve sběru nočních motýlů a nahrávání netopýrů pro projekt studující význam sezonních řek pro dynamiku biodiverzity afrických savan vedený Petrem Pyškem a Davidem Storchem. Jejich expedice byla mírně dobrodružnější než jindy, zahrnovala silné bouřky, uvíznutí mezi rozvodněnými řekami a jejich brodění, nebo zrušený odlet. I přes taková drobná zdržení však byla úspěšná a všechen materiál i data z 30 ploch v severní části parku byly úspěšně dopraveny do Evropy. Zpracovávat ho budeme v následujících měsících. Rob a Sylvain se již pomalu připravují na poslední sběry v Krugeru v únoru a březnu 2020.

Vincent Maicher obhájil dizertační práci teprve před pár měsíci a téměř okamžitě se mu povedlo získat skvělou postdoktorskou pozici. Od února začne pracovat v Poulsen Ecology Lab na Dukově univerzitě v americké Severní Karolíně. Věnovat se bude vlivu pralesních slonů na tropický les v Gabonu, čili jednomu z témat své dizertace, navíc překvapivě blízko našim kamerunským studijním lokalitám. Vincente, gratulujeme a přejeme hodně štěstí v novém vědeckém prostředí! Společnou práci jsme si všichni moc užili!

Nejnovější studie naší skupiny o patrnost diverzity motýlů podél gradientu nadmořské výšky Kamerunské hory byla nedávno publikována v prestižních vědeckém časopise Journal of Biogeography. Pomocí nebývale objemného datasetu téměř 1200 druhů nasbíraného ve třech různých sezonách v průběhu čtyř let ukazujeme, jak se mezi sezonami posunují areály jednotlivých druhů a následně i obecné patrnosti jejich diverzity. Naše obecné porozumění distribuce diverzity podél nadmořské výšky, včetně jejích příčin, může být proto ovlivněno sezonním omezením sběru dat, zejména v málo probádaných tropech. Studie byla klíčovou kapitolou nedávno obhájené dizertace Vincenta Maichera. Gratulace Vincentovi a poděkovaní početným spoluautorům a dalším spolupracovníkům, kteří se studií v posledních letech významně pomohli!

Plná citace: Maicher V., Safian Sz., Murkwe M., Delabye S., Przybylowicz L., Potocky P., Kobe I.N., Janecek S., Mertens J.E.J., Fokam E.B., Pyrcz T., Dolezal J., Altman J., Horak D., Fiedler K., Tropek R. (in press) Seasonal shifts of biodiversity patterns and species’ elevation ranges of butterflies and moths along a complete rainforest elevational gradient on Mount Cameroon. Journal of Biogeography.

Právě jsme slezli z Kamerunské hory! Kobe, Dominik, Štěpán, Petra a Rob (společně s našimi skvělými kamerunskými asistenty) strávili předchozí čtyři týdny v afromontánních trávnících Kamerunské hory. Konečně jsme rozšířili záběr výzkumu i nad horní hranici lesa a sbírali jsme data o polinačních sítích i v unikátních a bohatých horských trávnících. Kromě pro nás “běžných” rekonstrukcí polinančních sítí ve společenstvech v různých elevacích jsme experimentálně ověřovali i reprodukční strategie vybraných druhů kvetoucích rostlin. Po čtyřech letech práce v deštných lesích Kamerunské hory šlo o skvělou zkušenost a všichni se těšíme na zpracování získaných dat! Mezitím máme několik skvělých novinek z naší skupiny, které budeme přidávat v následujících dnech.

Několik členů naší skupiny se zúčastnilo obročního setkání České společnosti pro ekologii (ČSPE) – Ekologie 2019. Kromě aktivní prezentace našeho výzkumu (Yannick, Jan a Rob měli přednášky, zatímco Pája, Antigone, Kája, Sylvain, Sentiko a Honza prezentovali výsledky svých projektů na posterech), jsme konferenci ovlivnili i jinými způsoby. Robert a Lenka byli mezi jejími hlavními organizátory a Jan editoval sborník abstraktů. Pavla Halamová získala cenu za nejlepší studentský poster! Na fotce níže visí za jejím pravým ramenem. A během setkání byl Rob zvolen předsedou ČSPE. Přestože hodnotit konferenci, kterou jsme organizovali, je vždy obtížné, určitě jsme si jí pořádně užili!

Spontánně zarůstající lesní spáleniště.

Pavla pokračuje se sběrem dat o diverzitě nočních motýlů v zarůstajících lesních spáleništích a na nenarušených lesních plochách. Letos sbírá data v kouzelné pískovcové krajině Českého Švýcarska. S pomocí několika dalších členů naší skupiny právě dokončila letošní pátý terénní výjezd a připravuje se na další. Mezitím také dokončuje determinaci zhruba 23 tisíc “můr” nasbíraných v předchozí sezoně na Kokořínsku. Všichni už se těšíme na výsledky!