Popílkoviště elektrárny ve Chvaleticích. © R. Tropek
Kamenolomy, povrchové doly, výsypky hlušiny, pískovny či odkaliště v naší ochuzené krajině zastupují řadě druhů jejich původní ohrožená stanoviště, jakými jsou skalní stepi, otevřené písčiny, světlé lesy apod. Tím se stávají velmi často útočišti řady ohrožených organismů, které již ve volné krajině téměř vyhynuly. V poslední době jsme například prokázali, že jedním z ochranářsky nejcennějších míst středoevropské přírody jsou odkaliště elektrárenského popílku. Výsledky našich studií však jednoznačně prokazují, že převládající technokratický přístup k rekultivacím je z hlediska biodiverzity naprosto nevhodný a prakticky vždy vede k vyhynutí ochranářsky cenných druhů. Zabýváme se i vlivy různých faktorů prostředí při formování společenstev hmyzu a jejich využitím v následné racionální a efektivní obnově průmyslově narušených míst. V poslední době se věnujeme zejména popílkovým stanovištím s jemným substrátem s důrazem na odkaliště a dlouhodobě opomíjeným vodním biotopům.
Pelonoska krmící se na květech Hypoestes aristata. © R. Tropek
Vztahy mezi rostlinami a jejich opylovači a dalšími návštěvníky patří k základním kamenům (nejen) ekologie společenstev. My se problematikou opylování zabýváme v ekosystémech tropické Afriky, odkud pochází dosud jen minimum studií, i ve střední Evropě, kde je větší potenciál uplatnění výsledků v ochraně přírody. Podrobným studiem polinačních systémů jednotlivých druhů rostlin přesvědčivě dokládáme, že metodologická omezení poslední doby přinášejí většinou zavádějící informace o skutečných vztazích ve společenstvech. V současnosti se věnujeme i studiu obecnějších změn polinačních sítích podél environmentálních gradientů. Protože polinační biologie přesahuje tradiční obory, zaměřujeme se vedle hmyzu i na rostliny a jejich ptačí opylovače.
Ceratrichia fako, nově popsaný soumračník z Kamerunské hory. © Sz. Sáfián
Denní i noční motýli patří k tradičně nejvýznamnějším objektům ekologie společenstev, jejich biodiverzita v tropické Africe je však poměrně málo známá. My se zabýváme zejména patrnostmi jejich druhové i funkční diverzity podél environmentálních gradientů, v současnosti zejména na modelovém příkladu Kamerunské hory (Mt. Cameroon). Věnujeme se však i dalším faktorům, např. vlivu struktury a narušení lesa na společenstva motýlů s praktickou využitelností v ochraně tropické biodiverzity. Motýli nám slouží i jako významný model při studiu polinačních vztahů. V neposlední řadě se věnujeme i základnímu poznání biodiverzity afrických motýlů, včetně taxonomie, fylogeneze a bionomie.