Hmyzí společenstva

Studie o významu květní ostruhy

Čelní pohled do květu netýkavky Impatiens burtoni. © Š. Janeček

Právě vychází studie polinačního systému netýkavky Impatiens burtonii, na které se podílela i Eliška. Pod vedením Štěpána Janečka se její autoři zaměřili na morfologii květní ostruhy a jejím naplnění nektarem v souvislosti s morfologií hmyzích návštěvníků a jejich chováním. Rozhodli se totiž ověřit dlouhodobý předpoklad, že pouze specializovaní opylovači s dlouhými sosáky mohou opylovat květy s dlouhými ostruhami. U kamerunské netýkavky zjistili, že všichni tři nejčastější druhy hmyzích návštěvníků s různě dlouhými sosáky jsou schopni rostlinu opylit. Jejich početnost se během dne mění s kolísáním hladiny nektaru – i ti s krátkým sosákem jsou schopni sát nektar, nakumuje-li se ho v ostruze dostatek. Ráno se z téměř plné ostruhy krmí pestřenky s krátkým sosákem, během dne je vystřídají včely se středně dlouhým sosákem. Z téměř prázdných ostruh pak odpoledne sají specializované pestřenky s dlouhými sosáky. Naproti očekávání jsou nejúspěšnějšími opylovači včely, které na bliznách zanechají při každé návštěvě nejvíce pylu. Vypadá to tedy, že dlouhé ostruhy nemusí být tak úzce koevolučně spjaté se specializovanými opylovači s dlouhými sosáky. Spíše by mohly sloužit k rozdělení zdrojů mezi morfologicky diverzifikovanější opylovače a zajistit tak jejich širší spektrum.

Plná citace: Vlašánková A., Padyšáková E., Bartoš M., Mengual X., Janečková P., Janeček Š. (2017) The nectar spur is not only a simple specialization for long-proboscid pollinatorsNew Phytologist.