Staré solitérní stromy jsou významným stanovištěm hmyzu. © S. Poláková
Staré solitérní stromy bývaly běžnou součástí naší krajiny. Samostatně vzrostlé stromy vypadají zcela jinak než stromy vyrostlé v zapojeném lese. Solitérní stromy jsou obvykle výrazně košatější a členitější s mnohem větším množstvím mikrostanovišť obývaných širším spektrem druhů organismů. Nedávno publikovaná studie kolegů Pavla Šebka a Lukáše Čížka, na níž se podílela i naše skupina, ukázala, že takové stromy jsou velmi významné pro biodiverzitu přinejmenším několika skupin hmyzu a pavouků. Obývány jsou mnoha ohroženými a ubývajícími druhy nejen saproxylických brouků a blanokřídlých, které na stromech v lese nežijí, ale i jejich jinak vzácnými predátory. Kvůli změnám v užívání krajiny však podobné staré stromy mizí nebo se postupným zarůstáním ztrácí v hospodářském lese, kde většina ohrožených druhů členovců solitérních stromů nepřežije. Proto je nutné solitérní stromy chránit a podporovat rozvoj jejich dalších generací.
Plná citace: Šebek P., Vodka Š., Bogusch P., Pech P., Tropek R., Weiss M., Zimová K., Čížek L. (2016) Open-grown trees as key habitats for arthropods in temperate woodlands: the diversity, composition, and conservation value of associated communities. Forest Ecology and Management 380: 172-181.